Pochoutka sushi už není v Česku cizincem

Pozvání na sushi už dnes nikoho nepřivede do rozpaků, jak by se možná ještě před deseti patnácti lety stalo. Padly už všechny mýty, které kolem sushi – tradičního japonského jídla – panovaly. Sushi sice nebývá v denní nabídce běžných restaurací, ale to je možná dobře, protože sushi je spíše pochoutka než jídlo pro každý den. Sushi můžeme dostat v japonských restauracích, v „lepších“ restauracích nebo ve speciálních sushi-barech, které naštěstí už i v Česku fungují. Oblíbenou sushi restaurací v Praze je například Sushi Upgrade v opletalově ulici.

Domácí příprava sushi

Není ale problém sushi připravit i doma. Musíme ovšem dodržet přesnou technologii a použít správné suroviny. Sushi chce své a použití jakékoliv náhražky se odrazí v chuti. Základ sushi tvoří uvařená, mírně lepivá kulatá rýže. Existuje japonský druh rýže přímo určený k přípravě sushi. Ta se ještě teplá ochutí zálivkou z rýžového octa. Trochu mazlavou hustou hmotou se natřou plátky mořské řasy. Jako další vrstva se přidá rybí maso – nemusí být syrové jako v originální receptuře, může být předem upraveno. Na maso mistři pokládají naloženou zeleni a v jemných vrstvách například wasabi (pasta ze zeleného japonského křenu, velmi ostrá), naložený zázvor. Tečku vytvoří sójová omáčka, ale japonská, ne ta z hypermarketu za dvacet korun. Plátek řasy pak obratné prsty kuchaře stočí do pevné roličky. A když zatuhne, ostrým nožem se nakrájí na malé špalíky.

Sushi není zelný závitek

Součástí japonské gastronomie je i estetické stolování. Proto i kousky sushi servírujeme úhledně vyrovnané, nejlépe i barevně sladěné – podle druhu. Některé druhy sushi se totiž do řasy nebalí, a ty potom tvoří barevný akcent k nazelenalé řase roliček. Nahradíme-li řasu listem zelí, rybu kabanosem a sójovku polévkovým kořením, buďme si jisti, že to bude chutnat jen jako zelí se salámem. Ale na správném sushi si skutečně pochutnáme.